IBM Quantum Connect Prague: Zájem českých firem o kvantové výpočty roste

Kvantové počítače se z laboratoří stále rychleji přesouvají do firemních strategií. Na pražské konferenci IBM Quantum Connect se na tom 16. září shodli zástupci firem, výzkumných institucí i vládní zmocněnec pro kvantové technologie Petr Kavalíř. Vlastní panel na konferenci mělo i QIC.

Náskok získají ti, kdo začnou dřív

Řada firem už dnes vnímá kvantové výpočty jako nástroj, který může urychlit inovace a posílit jejich postavení na trhu. Alessandro Curioni, viceprezident IBM pro výzkum, upozornil, že největší přínos z nich budou mít společnosti, které s technologií začnou pracovat co nejdříve, případně ji už zapojily do svého výzkumu a vývoje.

Na straně lidí ale Česko naráží na limity. Podle Martina Friáka z Ústavu fyziky materiálů AV ČR země potřebuje výrazně více specialistů, kteří umějí s kvantovými počítači pracovat, a jejich výchova není jednoduchá. Právě na ni se zaměřuje i QIC, pro které je vzdělávání odborníků jednou z hlavních priorit.

Rostoucí zájem podle něj panuje zejména v IT a v oblasti bezpečnosti. Příklady ze světa ukazují, kam se technologie posouvá: Boeing pomocí kvantových počítačů simuluje stárnutí a korozi materiálů pro letecký průmysl a Lockheed Martin nedávno oznámil otevření vlastního kvantového inovačního centra ve spolupráci s IBM.

Panel QIC

Samostatný panel věnovaný Quantum Innovation Center moderoval Adam Hammond, obchodní ředitel IBM Quantum pro region EMEA. O tom, jak členské instituce využívají technologie IBM při řešení konkrétních vědeckých i průmyslových problémů, diskutovali doc. Marcel Jiřina, odborný garant QIC, Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR a vládní zmocněnec pro kvantové technologie Petr Kavalíř. Řeč byla také o tom, jaké příležitosti centrum otevírá pro širší české kvantové prostředí a jak může spolupráce akademické sféry, průmyslu a IBM přiblížit chvíli, kdy kvantové počítače přinesou praktickou výhodu oproti klasickým výpočtům.

Transformace v celosvětovém měřítku

Celý sektor informačních technologií podle Curioniho prochází zásadní proměnou a kvantové výpočty jsou v jejím středu. Jako jeden z klíčových posunů představil před více než stovkou odborníků a zákazníků nový procesor IBM Nighthawk r2. Za sekundu zvládne zpracovat pětadvacetkrát více kvantových obvodů než jeho předchůdce.

Procesor umí průběžně resetovat qubity přímo během výpočtu a už prokázal, že dokáže provést obvody s více než 7 500 kvantovými operacemi. IBM očekává, že vyšší propustnost zkrátí u některých opakovaných úloh výpočetní čas až desetkrát a urychlí také výzkum kvantové korekce chyb.

Firma zároveň před několika týdny oznámila cíl uvést do roku 2029 první rozsáhlý kvantový počítač schopný spolehlivě a bez chyb provádět složité výpočty. Do kvantových technologií chce během příštích pěti let investovat 10 miliard dolarů.