QIC na Future Forces Forum: kvantové technologie pro obranu
Konsorcium kvantových technologií QIC se představilo na veletrhu Future Forces Exhibition & Forum 2026, který se ve dnech 21.–23. října konal v pražských Letňanech. Doc. Marcel Jiřina z ČVUT a prof. Alexandr Štefek z Univerzity obrany v panelu ukázali, co QIC dnes nabízí výzkumníkům a jak lze kvantové technologie realisticky začlenit do budoucích obranných systémů. Na panel navázal krátký rozhovor ve studiu CZ DEFENCE.
Brána do světa kvantových technologií
Doc. Marcel Jiřina, odborný garant a hlavní řešitel projektu, zasadil QIC do globálního kontextu: státy po celém světě dnes do kvantových technologií investují miliardy a soutěží také v počtu patentů. Česká odpověď na tento vývoj stojí na spolupráci, QIC dnes sdružuje deset univerzit a výzkumných institucí a díky partnerství s IBM jim otevírá cestu do celého kvantového ekosystému.
Členové konsorcia mají přístup ke skutečným kvantovým počítačům v cloudu IBM Quantum, k procesorům řad Heron, Eagle a Nighthawk se 120 až 156 qubity a i k vývojovým nástrojům, jako je Qiskit. Součástí jsou také workshopy, odborná podpora a pomoc s projekty. Akademické týmy v rámci QIC v současnosti řeší přes 40 dílčích projektů, mimo jiné:
• odolnost současných šifer vůči kvantovým útokům, včetně kryptoanalýzy RSA a bezpečnostních aspektů samotných kvantových procesorů
• kvantové strojové učení a hybridní kvantově-klasické metody na reálných datech
• simulace molekul a materiálů nebo aplikace v biologii a medicíně – například automatickou detekci dicentrických chromozomů pro biologickou dozimetrii
• optimalizační úlohy, včetně vojenské logistiky
Pohled Univerzity obrany
Prof. Alexandr Štefek, prorektor Univerzity obrany pro digitalizaci a informatizaci a člen řídicího výboru QIC, nabídl střízlivý pohled na to, co kvantové technologie mohou armádě reálně přinést. Výchozím bodem podle něj nemá být kvantové zařízení, ale konkrétní schopnost, která armádě chybí, a to, zda nové řešení obstojí ve srovnání s nejlepší dostupnou klasickou alternativou.
Prezentace rozlišila tři oblasti s odlišnou mírou vyspělosti:
• Kvantové senzory představují nejbližší cestu k novým schopnostem – například přesné atomové hodiny nebo navigace v prostředí, kde je rušený či nedostupný signál GNSS.
• Kvantově bezpečná komunikace stojí především na přechodu na postkvantovou kryptografii. Kvantová distribuce klíčů (QKD) má smysl jako doplňková vrstva jen pro vybrané spoje, kvantové generátory náhodných čísel (QRNG) jako ohraničený integrační případ.
• Kvantové výpočty jsou zatím prostorem pro hybridní experimenty v optimalizaci, analýze dat a simulacích – ne pro náhradu stávajících systémů.
Univerzita obrany zmapovala napříč svými součástmi 37 vojenských případů užití kvantových technologií. Deset z nich doporučuje zahájit hned v podobě ohraničených experimentů – od testů atomových hodin přes inventuru kryptografie a experiment s modulem QRNG až po benchmark plánování přesunů konvojů. Dalších 21 vyžaduje přípravný výzkum a šest je zatím na úrovni sledování vývoje. Rozhodujícím kritériem přitom není „kvantovost“, ale měřitelný přínos pro plnění úkolů.
Rozhovor ve studiu CZ DEFENCE
Kvantovým technologiím patřil také závěr čtvrtečního programu studia CZ DEFENCE. Marcel Jiřina a Alexandr Štefek v rozhovoru hovořili o možnostech praktického využití kvantových technologií, o tom, jak mohou v budoucnu ovlivnit obranný průmysl i samotné fungování ozbrojených sil, a o významu spolupráce civilních a vojenských vysokých škol – tedy o modelu, na kterém QIC od počátku stojí.
Reportáž z Future Forces Forum a rozhovor s oběma hosty si můžete přehrát na YouTube.